Pozorujeme-li lidi, říká C. G. Jung, zjišťujeme, že někteří jsou koncentrováni na sebe, jiní na své okolí. To jsou dva základní životní vztahy, které vytvářejí habitus (celkový stav), a zabarvují tak zážitky i jednání. Projevuje se v nich zaměření životní energie (libida) dovnitř (na subjekt) nebo navenek (na objekt, okolí). Podle tohoto zaměření lze pak lidi „třídit“ na introverty a extraverty.
Základní rozdělení extravert nebo introvert, rozdělení v tom jak lidé aplikují své vnímaní a rozhodování, vyvstává z jejich relativního zájmu v jejich vnějškovém nebo vnitřním světě. Hlavním zájmem introvertů je vnitřní svět konceptů a myšlenek, zatímco extraverti mají za hlavní zájem vnější svět plný lidí a věcí. A proto, když to okolnosti dovolí, tak introverti rádi zaměřují své vnímání a rozhodování na myšlenky, zatímco extraverti je rádi zaměřují na okolní prostředí. Z tohoto ale nevyplývá, že by byl kdokoliv nějak limitován na vnitřní nebo vnější svět. Dobře vyvinutý introvert si dobře poradí s vnějším světem, když bude třeba, ale nejlepší práci udělá uvnitř své hlavy v úvahách. Stejně tak si dobře vyvinutý extravert poradí s myšlenkami, ale nejlepší práci udělá v akci někde venku. Například: čtenáři, kteří by tuto teorii rádi prakticky aplikovali se na to dívají z pohledu extraverta. Jiní čtenáři, kteří se cítí více zaujatí a chtějí nahlédnout tuto teorii, aby jim poskytla lepší pochopení sebe sama a lidskou přirozenost obecně, se dívají pohledem introverta.
Věci se většinou dějí rychleji pro extraverty. U introvertů se zase věci dějí více promyšleným směrem.
Teď už ale k testu, projděte si test a zjistěte který ze dvou typů jste. Tento test je zdarma.